KULATÝ STŮL: Oběhové hospodářství

Národní konvent o EU uspořádal kulatý stůl na téma oběhové hospodářství

Diskusní platforma Národní konvent o Evropské unii pokračuje v pořádání kulatých stolů, na základě kterých vzniknou doporučení pro vládu. V pátek 25. září 2015 se v Lichtenštejnském paláci uskutečnila debata k tématu oběhového hospodářství. Už tradičně se jí zúčastnili zástupci státní správy, politické reprezentace, institucí EU, byznysu, sociálních partnerů, akademické obce nebo neziskového sektoru.

„Jedná se o jedno z předních unijních témat, což potvrzuje i plán Evropské komise předložit do konce roku 2015 novou strategii k podpoře oběhového hospodářství. Současně chce toto téma akcentovat nizozemská vláda během svého předsednictví v prvním pololetí roku 2016. Pro dobrou obhajobu českých zájmů chceme téma aktivně konzultovat se zkušenými evropskými partnery, proto jsme si na kulatý stůl přizvali také zástupce Dánska a Velké Británie,“ řekl státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza.

Kulatý stůl se zaměřil na debatu o podmínkách potřebných k přechodu k oběhovému hospodářství v České republice. Účastníci také prodiskutovali nastavení cílů, postupů a nástrojů nakládání s odpady k zajištění efektivního využívání zdrojů. V neposlední řadě bylo tématem kulatého stolu podoba evropské legislativy v oblasti oběhového hospodářství.

Úvodního slova se ujal státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza, jenž podtrhl význam problematiky oběhového hospodářství v současné politické agendě EU. Ocenil aktivní roli Evropského parlamentu a pro následná vyjednávání o tzv. oběhovém balíčku zdůraznil potřebu zapojení České republiky do širší koalice zemí prosazujících společný názor.

Podkladový dokument prezentoval Pavel Růžička z platformy EMPRESS. Vyzdvihl důležitost oběhového hospodářství v kontextu hospodaření s přírodními zdroji, na jejichž dovozu z jiných regionů je Evropa výrazně závislá. Představil sdělení Evropské komise Směrem k oběhovému hospodářství: program nulového odpadu pro Evropu a základní aspekty, na které klade sdělení důraz – (eko)design a inovace, ekonomické nástroje, podpora aktivit podniků i spotřebitelů, změny v politice a legislativě v oblasti odpadů.

Poté byla prezentována jednotlivá stanoviska hlavních zainteresovaných stran. Ředitel odboru odpadů MŽP Jaromír Manhart zdůraznil, že v Plánu odpadového hospodářství ČR a připravovaných zákonech je zakotveno předcházení vzniku odpadu a nutnost jeho vyššího materiálového využívání. Z konkrétních opatření uvedl omezení skládkování od roku 2024, novou povinnost třídění kovů a biologického odpadu v obcích, možnost financování příslušných projektů z Operačního programu životní prostředí a chystané navýšení poplatků za skládkování.

Pavlína Kulhánková, ředitelka odboru ekologie MPO, akcentovala nutnost zabývat se celkovými materiálovými toky v hospodářství. Vyzdvihla význam podpory vzdělávání, šíření informací a široké diskuse se všemi zainteresovanými stranami. Představila Politiku druhotných surovin, kterou zpracovalo MPO, a zmínila možnosti finančních podpor z Operačního programu podnikání a inovace pro konkurenceschopnost. Cíle oběhového hospodářství musí být podle ní nastavené tak, aby nezhoršovaly konkurenceschopnost evropských podniků.

Prezentaci stanovisek zakončil člen představenstva Hospodářské komory ČR Jan Mraček. Přechod k oběhovému hospodářství vnímá jako přirozený celospolečenský proces, který nelze řídit přísnou regulací. Stanovený zákaz skládkování vybraných odpadů považuje za důležitý, další kroky k předcházení vzniku odpadu a efektivnějšímu využívání surovin by však už neměly být regulovány a měly by být ponechány na působení trhu.

Zahraniční zkušenosti se zaváděním principů oběhového hospodářství představili Soren Freil z Dánska a Simon Johnson z Velké Británie. Dánsku se v posledních dekádách podařilo odklonit skládkování odpadu směrem k vyšší recyklaci (a také energetickému využívání), a to mimo jiné s využitím ekonomických nástrojů – daní za skládkování a spalování. Zároveň je kladen důraz na předcházení vzniku odpadu, kdy jsou využívány především „měkké“ nástroje (vzdělávání, osvěta).

Simon Johnson zdůraznil, že oběhové hospodářství není pouze o předcházení a lepším nakládání s odpady, nýbrž o celkově efektivnějším využívání materiálů a surovin. Vyžaduje inovace i ve smyslu nových obchodních modelů (např. nahrazování výrobků službami) a změny v myšlení a jednání. Z tohoto pohledu je významná komunikace s podniky a spotřebiteli, podpora budování odborných kapacit a financování inovací a vědy a výzkumu. Rozšířené jsou ve Velké Británii také sektorově zaměřené dobrovolné dohody.

podkladovy_dokumentdoporucenifotogalerievideo

 

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality