Wednesday, April 24, 2019
KULATÝ STŮL: Vícerychlostní Evropa

KULATÝ STŮL: Vícerychlostní Evropa

Diskuze se zúčastnili zástupci státní správy, institucí EU, neziskových organizací, sociálních partnerů a akademické sféry. Kulatý stůl organizoval Úřad vlády ČR ve spolupráci s Institutem pro evropskou politiku EUROPEUM, který byl jeho odborným garantem.

V rámci kulatého stolu se řešily především následující otázky:
1.  Je vícerychlostní Evropa příležitostí, nebo rizikem?
2. Co znamená prohlubující se integrace eurozóny pro Českou republiku coby zemi stojící mimo měnovou unii?
3. Je z pohledu České republiky důležité, aby Velká Británie setrvala v EU? Co by znamenalo vystoupení VB z EU pro ČR i Unii samotnou?

Podkladem pro diskuzi v rámci kulatého stolu byl materiál zpracovaný Vladimírem Bartovicem, ředitelem Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM a stanoviska prof. Ivo Šlosarčíka (I. diskuzní otázka) a Úřadu vlády ČR (II. diskuzní otázka) a společná pozice české státní správy (III. diskuzní otázka).

Diskuzi zahájil státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza, jenž se pozastavil nad tím, že Evropa je stále více rozdělena a vrací se stará dělící linie mezi západní a východní Evropou. Vyjádřil přání, aby Velká Británie zůstala členem Evropské unie, varoval však, že tím neskončí debaty o směřování evropské integrace. Vynucování si zvláštních podmínek vyhrožováním odchodem může být inspirující pro další členské země.

Profesor Šlosarčík se ve svém příspěvku věnoval zejména postoji ČR k vícerychlostní Evropě, kdy konstatoval, že ČR patří mezi evropský mainstream a fenomén vícerychlostní Evropy dnes již akceptuje a umí s ním pracovat. Profesor Šlosarčík také nastínil čtyři strukturální členění vícerychlostní Evropy a zhodnotil jejich (ne)výhodnost pro Českou republiku.

Úřad vlády ČR připravil stanovisko k prohlubující se integraci eurozóny, v němž bylo zdůrazněno, že pro Českou republiku je naprosto klíčové, aby eurozóna fungovala co nejlépe. Vzhledem k propojení českého hospodářství s eurozónou je její dobré fungování zárukou hospodářského blahobytu. Více rizikové jsou z pohledu ČR aspekty politické, které s sebou v případě dlouhodobé neúčasti v eurozóně nesou především riziko marginalizace hlasu ČR v rámci EU.

Pro jednání kulatého stolu bylo také zpracována společná pozice státní správy k tématu nadcházejícího britského referenda o setrvání v EU, podle které bude mít jakýkoli výsledek referenda zásadní vliv na Unii. V případě setrvání bude platit nové nastavení vztahů nejen s Velkou Británií, ale potenciálně i s ostatními členskými státy. Případný odchod bude znamenat kupříkladu oslabení ČR v prosazování klíčových priorit na vnitřním trhu EU s dopadem na celou řadu navazujících politik. Je v zájmu ČR, aby Velká Británie zůstala členem EU, jelikož se jedná o silného partnera, se kterým ČR sdílí pozice v několika klíčových oblastech, zejména ve zvyšování konkurenceschopnosti, liberalizaci obchodu a prohlubování vnitřního trhu.

V následné diskuzi vystoupila celá řada odborníků, akademiků a představitelů sociálních partnerů, kteří se ve svých příspěvcích věnovali zejména zapojení ČR do první, respektive druhé rychlosti evropské integrace, (staro)novému dělení EU na Západ a Východ a diskutovali také další vývoj integrace s ohledem na zájmy ČR.

Výsledkem kulatého stolu bude doporučení pro vládu a další tvůrce evropské politiky. Do konce června uspořádá Národní konvent ještě jeden kulatý stůl, tématem bude ochrana spotřebitele na digitálním trhu. Více informací najdete v sekci kalendář.

 

podkladovy_dokument     fotogalerie