Friday, December 13, 2019
KULATÝ STŮL: Energetická účinnost

KULATÝ STŮL: Energetická účinnost

Samotná energetická účinnost je výrazným tématem, které se aktuálně řeší na úrovni Evropské unie. V průběhu letošního podzimu je naplánována revize dvou směrnic, které se této problematice věnují. Politika zaměřená na energetickou účinnost může zároveň kladně působit na zaměstnanost, konkurenceschopnost českého hospodářství, snižování emisí skleníkových plynů a energetickou bezpečnost ČR.

Ředitelka Odboru koordinace hospodářských politik Úřadu vlády Lucie Šestáková v úvodu diskuze přivítala účastníky na jubilejním 20. kulatém stolu a upozornila, že jde již o črtvrtou diskuzi věnouvanou tématu energetiky. Europoslanec Miroslav Poche v úvodním příspěvku představil balíček energetické legislativy optikou Evropského parlamentu a naznačil fakt, že revize směrnice o energetické účinnosti ovlivní i chod národních politik členských států Evropské unie.

První okruh diskutovaných témat se zabýval možnostmi zefektivnění stávajícího systému podpory zvyšování energetické účinnosti. Byla zdůrazněna potřeba intenzivnější koordinace mezi jednotlivými vládními resorty a programy, a to jak při nastavení podmínek pro žadatele, tak v propagaci programů. Doporučena byal jednoduchost a klientská přívětivost těchto programů, zejména pro úspory energie v sektoru rezidenčních budov. Účastníci zároveň upozorňovali na možnosti zlepšit funkčnost informačních systémů, mj. MS2014+, CRAB a ENEX, a potenciál propojení jednotlivých registrů.
Druhým diskutovaným okruhem byly další možnosti podpory energetické efektivity nad rámec stávajícího systému dotačních titulů. Účastníci nabídli k další diskuzi řadu opatření jako například úpravy daňové politiky snížením sazeb DPH (byť to by bylo nutné provést po dohodě s Evropskou komisí), případně odstupňováním sazby daně z nabytí nemovitosti dle energetické třídy. Dále byla zdůrazněna nutnost zapojení soukromého kapitálu skrze vyšší financování úspor energie komerčními bankami. Rozjezdu zelených hypoték případně lze napomoci ze strany státu ručením za takové úvěry, např. skrze Českomoravskou záruční a rozvojovou banku. Tato banka by mohla sloužit jako prostředek i pro nastavení investičního fondu pro přilákání soukromého kapitálu mimo bankovní sektor jako jsou penzijní fondy nebo jiné prostředky na kapitálovém trhu.
Zmíněna byla také bariéra na straně státu pro realizaci projektů úspor energie se zárukou (Energy Performance Contracting). Extenze tohoto přístupu do rezidenčního sektoru by mohla inspirovat nastavení možnosti hypotečních úvěrů vázanou na nemovitost (a la americký PACE – Property Assessed Clean Energy, kdy je úvěr splácen pomocí lokálních daní z nemovitosti, případně a la britský PAYS – Pay As You Save, kdy je úvěr splácen na účtu od dodavatele energií).
Posledním tematickým okruhem byla pozice ČR k plánovanému návrhu revize směrnice o energetické účinnosti (EED). Mezi účastníky nepanovala shoda nad výší ani podobou cíle, který si má EU pro rok 2030 stanovit. Dle části diskutujících je třeba zůstat u původního návrhu ze strany Evropské rady – tedy indikativního 27% cíle. Další diskutující naopak hovořili o 30% či vyšším závazném cíli v souladu s pozicí Evropského parlamentu. Byla nicméně shoda na potřebě zachovat v rámci článku 7 EED možnost volby alternativního plnění. Široká shoda byla na potřeba důsledně analyzovat náklady a přínosy pro stát a jednotlivé účastníky trhu. V tom je třeba vnímat rozdílnosti sektorů, zejména průmyslu a budov, a charakteru nákladů (kdy jde o investice s vysokým multiplikačním efektem do ekonomiky a kdy jde o náklady, které naopak ohrozí konkurenceschopnost průmyslového oboru).

Podkladový dokument

Fotogalerie