DOPORUČENÍ: Revize Víceletého finančního rámce EU

Národní konvent o EU vydal doporučení k tématu revize Víceletého finančního rámce EU

Národní konvent o Evropské unii vydal v úterý 8. listopadu 2016 svá doporučení vzniklá na základě kulatého stolu z pátku 14. října. Diskuze se zaměřila především na otázky spojené se střednědobou revizí víceletého finančního rámce, finančním plánováním EU po roce 2020 a principem European Added Value.

Debata o revizi současného Víceletého finančního rámce včetně přípravy nové finanční perspektivy je a bude rámována principem evropské přidané hodnoty. Neexistence jednotné definice tohoto principu klade velké nároky na jeho použití v praxi. V obecné rovině se jedná o princip podpory politik, které jsou spojeny s prioritami EU a jejich realizace v členských zemích EU nabývá celoevropského charakteru. Princip evropské přidané hodnoty by neměl být vnímám pouze z ekonomické perspektivy, ale i v neekonomických aspektech (např. příklady dobré praxe či administrativní reformy).

Česká republika by měla usilovat o soulad mezi prioritami rozpočtu EU a prioritami rozpočtu národního. Příjmy z rozpočtu EU by na jedné straně měly zvyšovat kapacitu vybraných položek českého rozpočtu nebo cílit na priority, které rozpočet ČR není schopen financovat. Česká republika by tak měla jasně formulovat priority, které budou vycházet z debaty širokého spektra aktérů na lokální, regionální a národní úrovni. A koordinovat jejich prosazení a přijetí nejen směrem dovnitř, v rámci ČR, ale i navenek ve spolupráci s členskými zeměmi EU za využití platforem spolupráce typu V4. Osamocená země není schopna v rámci EU27 své priority prosadit.

Celý komentář státního tajemníka pro EU Tomáše Prouzy naleznete zde.

Doporučení Národního konventu o EU:

  • Česká republika by měla formulovat princip evropské přidané hodnoty, který by byl založen na podpoře politik spojených s prioritami Evropské unie, jejichž realizace v členských zemích nabývá celoevropského charakteru. Princip EVA by neměla ČR vnímat pouze v ekonomické rovině, ale i v rovině neekonomické.
  • Česká republika by měla usilovat o zajištění souladu mezi prioritami rozpočtu EU a prioritami rozpočtu národního. Formulace priorit by měla vycházet z debaty širokého spektra aktérů na různých úrovních rozhodování. Za účelem jejich prosazení by měla ČR zajistit koordinaci postojů nejen směrem dovnitř, ale i navenek ve spolupráci s obdobně smýšlejícími zeměmi EU.
  • Česká republika by měla usilovat o efektivní využití prostředků z rozpočtu EU. Z tohoto důvodu by měla prosazovat větší koncentraci výdajů a jejich prioritizaci. A to zejména s ohledem na předpokládané snižování prostředků na kohezní politiku a nedostatečného čerpání peněz jak ze strukturálních fondů, tak i celoevropských programů. ČR by se také měla snažit o zjednodušení procedur a snižování administrativní zátěže čerpání prostředků z rozpočtu EU a odstranění duplicit podpory v rámci národních obálek a celoevropských programů.
  • Česká republika by měla definovat oblasti, ve kterých je efektivnější využít finanční nástroje a ty, v nichž je vhodnější zachování dotačních programů.
  • Česká republika by měla podporovat využívání prostředků z rozpočtu EU na podporu ekonomického růstu, zaměstnanosti a investic, s cílem dosáhnout rostoucí konvergence mezi a v členských státech.
  • Česká republika by měla prosazovat zachování sedmiletého finančního rámce pro celou EU a trvat na jasně definovaných a transparentních nástrojích flexibility.

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality