Tuesday, February 19, 2019
KULATÝ STŮL: Vztahy Evropské unie a Turecka jako strategická výzva

KULATÝ STŮL: Vztahy Evropské unie a Turecka jako strategická výzva

Diskuze se zaměřila na zodpovězení následujících hlavních otázek:
1. Jaké zájmy jsou pro Českou republiku klíčové ve vztahu k Turecké republice?
2. Jaká podoba dlouhodobých vztahů Evropské unie s Tureckem nejlépe odpovídá českým zájmům v kontextu současného vývoje? Existují důvody pro významnou změnu současného nastavení vztahů mezi EU a Tureckem? Pokud ano, jaké jsou alternativy tohoto nastavení?
3. Jaké kroky turecké vlády by byly/měly být z pohledu České republiky impulzem k zásadnímu přehodnocení současné podoby vztahů EU s Tureckem?

Mezi účastníky panovala shoda, že Turecko je pro ČR významným partnerem v bezpečnostní a ekonomické oblasti, a proto je v zájmu ČR, aby dále pokračovalo západní směřování Turecka. Z tohoto důvodu českým zájmům nejlépe odpovídá taková podoba vztahů mezi EU a Tureckem, která posílí pro-evropskou orientaci turecké vlády v oblasti hospodářství, energetiky, migrační spolupráce, zahraniční politiky, bezpečnosti a obrany, jakož i s ohledem na vnitropolitické liberálně demokratické zřízení země. V uplynulých letech a zejména po neúspěšném pokusu o převrtat v červenci 2016 však pozorujeme vývoj zejména politického režimu, ale i zahraničně-politických kroků, který se od ideální podoby z hlediska ČR a EU značně odchyluje.

V rámci diskuze panovala shoda, že s ohledem na aktuální vnitropolitický vývoj dnešní režim v Turecku nemůže být považován za liberální demokracii a země tudíž de facto nesplňuje politickou část kodaňských kritérií („institucionální stabilita, která zaručuje demokracii, právní stát, lidská práva a respektování a ochranu menšin“). Část diskutujících nedostatky v demokratickém zřízení Turecka považuje za dlouhodobější a hlubší problém, kvůli kterému je naplnění kodaňských kritérií, a tudíž i plné členství Turecka v EU, v dohledné době prakticky nepředstavitelné. Přesto stávající hlavní rámec vztahů mezi EU a Tureckem, který tvoří od roku 2005 přístupové rozhovory (s otevřeným koncem), se stále jeví jako nejvhodnější základ pro zajištění ekonomických a bezpečnostních zájmů ČR ve vztahu k Turecku.

Ačkoliv nebyla identifikována žádná alternativa k přístupovému procesu, která by se zdála být podobně výhodná a politicky přijatelná jak pro členské státy EU na jedné straně, tak i pro Turecko na straně druhé, účastníci diskuze se shodli, že existuje několik možných kroků turecké vlády, které by měly vést k zásadnímu přehodnocení, pozastavení či úplnému ukončení přístupových rozhovorů. V první řadě je to znovuzavedení trestu smrti, zadruhé přijetí navrhované změny ústavy a zatřetí trvalejší zahraničněpolitický odklon. Mezi další témata, která se intenzivně probírala a která účastníci považují za významné faktory ve vztazích EU – Turecko, patřila otázka Kypru, chystaná modernizace celní unie a migrační dohoda z března roku 2016.

PODKLADOVÝ DOKUMENT