Monday, June 17, 2019
KULATÝ STŮL: Potenciál formování podobně smýšlejících koalic v EU po brexitu

KULATÝ STŮL: Potenciál formování podobně smýšlejících koalic v EU po brexitu

8. února 2019 se v Lichtenštejnském paláci uskuteční další kulatý stůl Národního konventu o Evropské unii, tentokrát na téma: Potenciál formování podobně smýšlejících koalic v EU po brexitu . O tématu budou debatovat zástupci státní správy, vzdělávacího sektoru, podnikatelské sféry, sociální partneři, zástupci armády a další pozvaní hosté. Odborným garantem tohoto kulatého stolu je Institut pro evropskou politiku EUROPEAM. 

Odchod Spojeného království znamená pro Českou republiku ztrátu partnera, který měl v Evropské unii silné postavení a s nímž sdílela názory na fungování řady evropských politik. Ať již se jedná o dokončení liberalizace vnitřního trhu či postoj k eurozóně. V rámci tzv. skupiny podobně smýšlejících zemí mělo Spojené království silné postavení a díky této spolupráci mohla nejenom Česká republika prosadit řadu svých priorit. V tomto kontextu je nutné diskutovat, jaké koalice jsou pro ČR s ohledem na prosazení jejích priorit efektivní a klíčové.

Hlavními diskuzními okruhy tohoto kulatého stolu  jsou:

  • Kdo nahradí Spojené království jako lídra zemí prosazujících dokončení liberalizace vnitřního trhu? Dokončení liberalizace vnitřního trhu dlouhodobě patří mezi klíčové priority ČR. V této oblasti sdílí ČR stejný názor se Spojeným královstvím, Švédskem či Nizozemskem. Nabízí se otázka, jakým způsobem budou podobně smýšlející země po odchodu Spojeného království spolupracovat a hledat partnery pro prosazení svých názorů a postojů. Znamená to větší flexibilitu tvorby koalic? Bude více záležet na konkrétním dílčím tématu?

 

  • Jakým způsobem by měla Česká republika spolupracovat se zeměmi v eurozóně a mimo ni? S ohledem na reformní proces je zřejmé, že eurozóna bude klíčovou platformou pro další směřování evropské integrace. Nakolik budou státy mimo eurozónu schopny vytvořit koalici, která bude moci reálně něco prosadit? Nakolik je eurozóna bude brát vážně? V jakých oblastech se vyplatí spolupracovat se zeměmi a v jakých nikoli?

 

  • Jaká je role stávajících formátů spolupráce v kontextu aktuálního vývoje a nových iniciativ? Tato otázka se zaměřuje na analýzu nových dělících linií v EU dle témat a geografického rozložení. Věnuje se také potenciálu stávající spolupráce v rámci Visegrádské čtyřky, či v rámci Slavkovského formátu z hlediska prosazení priorit ČR v Unii.