KULATÝ STŮL: Přímo řízené programy a další nástroje v novém víceletém finančním rámci jako příležitost pro české zájmy

22. listopadu 2019 se v Lichtenštejnském paláci uskuteční další kulatý stůl Národního konventu o Evropské unii, tentokrát na téma: Přímo řízené programy a další nástroje v novém víceletém finančním rámci jako příležitost pro české zájmy. O tématu budou debatovat zástupci státní správy, vzdělávacího sektoru, podnikatelské sféry, sociální partneři a další pozvaní hosté. Odborným garantem tohoto kulatého stolu je Institut pro evropskou politiku (EUROPEUM).

Debata o nastavení pravidel víceletého finančního rámce (VFR) pro období 2021–2027 probíhá již osmnáct měsíců a původně měla být ukončena na prosincovém zasedání Evropské rady tohoto roku. Již nyní je však jasné, že se členské země nebudou schopny na nových pravidlech shodnout a jednání tak budou dále pokračovat v roce 2020. I nadále panují velké rozdíly zejména v otázce způsobu financování aktivit. Čistí plátci podporují snížení alokace na kohezní a společnou zemědělskou politiku (SZP) v rámci tzv. národních obálek ve prospěch zvýšení alokace na nové priority včetně komunitárních programů a nových finančních nástrojů, zatímco země střední, východní a jižní Evropy jsou prosazují zachování dostatečné výše prostředků na kohezi a SZP.

 

Hlavními diskuzními okruhy tohoto kulatého stolu jsou:

  • Jaké přímo řízené programy a další nástroje jsou z hlediska českých zájmů klíčové?

Evropská unie nabízí celou řadu přímo řízených programů a dalších nástrojů, jež mohou členské státy, resp. nejrůznější aktéři v dané zemi, využívat. Mnohdy je vyžadována i spolupráce mezi aktéry z jednotlivých členských zemí EU. Tato otázka se zaměřuje na specifikaci klíčových programů a dalších nástrojů z hlediska zájmů a priorit České republiky.

 

  • Jakým způsobem by měla Česká republika postupovat pro zajištění efektivního využívání přímo řízených programů a finančních nástrojů?

 

Centrálně řízené programy a finanční nástroje představují jiný nástroj čerpání než národní alokace, které jsou většinou v podobě grantů. Schopnost více využívat přímo řízené programy bude klíčová pro naši schopnost profitovat ze společného rozpočtu EU. Jakým způsobem by měla Česká republika podnítit české aktéry k využívání přímo řízených programů a finančních nástrojů? V kontextu rozšiřujících se finančních nástrojů je rovněž žádoucí diskutovat o roli Českomoravské záruční a rozvojové banky a vznikajícího Národního rozvojového fondu, příp. investic ze soukromého sektoru (komerčních bank). Důležité je také debatovat, jakým způsobem by Česká republika měla v rámci posilování své konkurenceschopnosti prosazovat své zájmy aktivitami v oblasti využívání nových/moderních zdrojů financování z EU.

 

  • Jakým způsobem by mělo být zajištěno sdílení příkladů dobré praxe za účelem efektivního čerpání alokace z přímo řízených programů?

 

Tato otázka směřuje k návrhu vytvoření určité platformy, která by spojovala potenciální zájemce o podporu a úspěšné žadatele s poskytovateli podpory na národní i evropské úrovni, kteří mají jednotlivé programy ve své gesci. Je vhodné diskutovat, jak by tato platforma umožnila sdílet příklady dobré praxe a poskytovat praktické informace o možnostech čerpání a podávání žádostí. Vítaná je také diskuze nad dalšími možnostmi sdílení příkladů dobré praxe, např. přes pracovní skupiny na straně poskytovatelů podle věcných témat, nebo v podobě kulatých stolů mezi poskytovateli a potenciálními žadateli.

 

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality