Tuesday, January 26, 2021
KULATÝ STŮL: Konference o buducnosti Evropy z pohledu České republiky

KULATÝ STŮL: Konference o buducnosti Evropy z pohledu České republiky

27. listopadu 2020 se prostřednictvím online platformy Webex Teams uskuteční další kulatý stůl Národního konventu o Evropské unii, tentokrát na téma: Konference o budoucnosti Evropy z pohledu ČR. Debata se uskuteční od 9:00 do 11:00. O tématu budou diskutovat zástupci státní správy, vzdělávacího sektoru, podnikatelské sféry, sociální partneři a další pozvaní hosté. Odborným garantem tohoto kulatého stolu je Institut pro evropskou politiku (EUROPEUM). 

Současná předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v červenci 2019 představila v rámci politických priorit nové Komise iniciativu na zorganizování Konference o budoucnosti Evropy. Jejím cílem by měla být transformace Evropské unie tak, aby dokázala adekvátně reagovat na současné i budoucí výzvy, posilovat svůj demokratický charakter a odpovídat potřebám občanů. Konference měla původně započít v den 70. výročí podpisu Schumanovy deklarace vedoucí k založení Evropského společenství uhlí a ocele, 9. května 2020. V důsledku vypuknutí pandemie covid-19 ale došlo k jejímu odložení.

Hlavními diskuzními okruhy tohoto kulatého stolu jsou:

Jaký vliv by měla mít Konference o budoucnosti Evropy na další směřování Evropské unie?

V posledních letech jsme byli svědky již dvou podobných iniciativ – cesta k Sibiu/bratislavský proces a občanské konzultace – jejichž smysl bylo reflektovat fungování EU a navrhnout řešení problémů. Stejně tak byla přijata Strategická agenda, která shrnuje priority EU na dalších pět let. Je proto důležité definovat, do jaké míry by závěry Konference o budoucnosti Evropy měly být navázány na zmíněné dokumenty a zdali by závěry vzešlé z konference, které by měly být následně předloženy k posouzení Evropské radě, měly být závazné pro další směřování EU.

Jaké priority by Česká republika měla prosazovat v rámci Konference o budoucnosti Evropy?

Přestože Rada v červnu 2020 nepodpořila názor, aby konference vedla ke změnám zřizovacích smluv, Evropský parlament a Komise tento postoj nesdílejí. V rámci této otázky je tedy v první řadě nutné definovat, zdali by ČR měla požadovat diskuzi pouze nad změnami evropského sekundárního práva, nebo i úpravami zakládajících smluv. V návaznosti na to by bylo vhodné stanovit, na jaké oblasti by se měla konference zaměřit a jaká témata by měla Česká republika prosazovat.

 

Jakým způsobem by měla Konference probíhat na národní úrovni?

Konference bude pravděpodobně probíhat na dvou úrovních, na národní a evropské. Evropský formát bude dohodnut pro celou Unii najednou, je ale možné, že podoba národních konzultací se bude mezi jednotlivými státy lišit. Je tedy vhodné diskutovat, jakou formou by konference v ČR měla probíhat. Jaké úrovně rozhodování by do ní měly být zapojeny – zda pouze celostátní, nebo i regionální a místní. Jací představitelé národní i evropské úrovně by v ní měly hrát roli a jak by měly být formulovány její výstupy. Dále je nutné debatovat, jakou roli by v diskuzích měla hrát média a akce organizované občanskou společností. Rovněž do této oblasti patří otázky, jak využít konferenci pro informování veřejnosti o českém členství v Evropské unii a nadcházejícím předsednictví ČR v Radě EU.