Wednesday, February 24, 2021
KULATÝ STŮL: Vnější politika EU vůči Africe z perspektivy ČR

KULATÝ STŮL: Vnější politika EU vůči Africe z perspektivy ČR

18. prosince 2020 se prostřednictvím online platformy Webex Teams uskuteční další kulatý stůl Národního konventu o Evropské unii, tentokrát na téma: Vnější politika EU vůči Africe z pohledu ČR. Debata se uskuteční od 9:00 do 11:00. O tématu budou diskutovat zástupci státní správy, vzdělávacího sektoru, podnikatelské sféry, sociální partneři a další pozvaní hosté. Odborným garantem tohoto kulatého stolu je Asociace pro mezinárodní otázky (AMO). 

Letošní šedesátileté výročí Roku Afriky přichází v turbulentní době, jejímž hlavním jmenovatelem je vyjednání nového strategického rámce pro partnerství mezi Evropskou unií (EU) a rozvojovými zeměmi Afriky, Karibiku a Tichomoří (tzv. zeměACP). Stávající Dohoda z Cotonou po dvaceti letech dospěla ke konci své platnosti a všechny zúčastněné strany věnují úsilí dojednání nové dohody, jež bude definovat vzájemné vztahy v oblasti rozvojové, hospodářské a politické spolupráce na další období

Hlavními diskuzními okruhy tohoto kulatého stolu jsou:

Jaké jsou sdílené zájmy Evropy a Afriky? Může být spolupráce založena na sdílených hodnotách a představách o budoucím uspořádání globálních vztahů?

Jedním z úkolů nové komisařky pro mezinárodní partnerství má být „zajistit přizpůsobení evropského modelu politiky mezinárodní spolupráce a rozvoje nové globální realitě“. Je evidentní, že z ekonomického, politického i bezpečnostního hlediska strategický význam Afriky roste. I to je důvodem, proč také roste zájem externích aktérů o kontinent.

Jak mohou trendy ekonomické integrace a ekonomického nacionalismu v Africe ovlivnit diskuzi o budoucím nastavení ekonomických vztahů EU a Afriky?

Jedním ze současných prioritních úkolů je pro EU dokončit jednání o nové dohodě pro vztahy EU se zeměmi oblasti AKP (Afrika, Karibik, Pacifik), která naváže na
stávající rámec Dohody z Cotonou z roku 2000. Nová dohoda by měla být založena na rovnocenném partnerství obou stran a měla by zajistit větší zapojení Africké unie a jednotlivých zemí kontinentu do praktického naplňování dohody. Stěžejní částí dohody bude i nadále ekonomická spolupráce. V současné době však lze v Africe v ekonomické oblasti pozorovat dva protikladné trendy. Na jedné straně se Africká unie snaží akcelerovat proces ekonomické integrace, představovaný celoafrickou zónou volného obchodu AfCFTA, na straně druhé lze ale v řadě zemí pozorovat narůstající ekonomický nacionalismus (Nigérie, Ghana, Tanzanie, Zambie, atd.)

 

Jak ovlivní migrační pakt jednání o nové dohodě a celkově vztahy mezi oběma partnery? Jaká bude pro africké země přidaná hodnota spolupráce s EU, pokud jiní nezápadní partneři prosazují přístup, jež je založen naopak na absenci jakýchkoliv podmínek pro africké vlády?

Jedním ze stěžejních témat pro vztahy mezi Evropou a Afrikou je otázka nelegální migrace. EU v září 2020 představila nový pakt o migraci a azylu, který předpokládá
specifické a cílené přístupy ke třetím zemím, jež představují hlavní zdrojové a tranzitní země ilegální migrace do Evropy. Jejich podstatou bude bilaterální partnerství se zdrojovými a tranzitními zeměmi migrace, založené na kondicionalitě.

 

Budou mít evropské snahy o nastavení nové kvalitativní formy partnerstvís s Afrikou dopad i na český přístup vůči Africe? Jaké jsou a jaké by měly být priority české zahraniční politiky vůči Africe? Jaké lze očekávat přínosy aktivního českého působení v Africe pro africké země, EU a ČR? Kdo jsou pro Českou republiku při realizaci její africké strategie klíčoví partneři?

Zvýšení priority Afriky je v posledních letech patrné i v české zahraniční politice,
včetně zvýšení českých aktivit přímo v Africe.