Saturday, December 4, 2021
ČLÁNEK: Vztahy EU s východním sousedstvím

ČLÁNEK: Vztahy EU s východním sousedstvím

Státy východního sousedství představují pro Evropskou unii region s potenciálem navázání a prohloubení významného geopolitického a geostrategického partnerství. Spolu s politikou rozšiřování EU, která se aktuálně koncentruje zejména na oblast západního Balkánu, má Evropská politika sousedství podobu dvou iniciativ – Unie pro Středomoří a Východní partnerství. 

Důležitost vazeb Evropské unie na oblast východního sousedství je umocněn komplikovaným vztahem k Rusku. Země Východního partnerství představují oblast, v níž se střetává jak snaha EU napomáhat utváření demokratického, stabilního a ekonomicky prosperujícího sousedství ve východní Evropě, tak ambice Ruska.

Evropská unie se musí v současné době vypořádávat s mnoha výzvami ve vztahu ke svým východním sousedům. Evropská komise a Evropská služba pro vnější činnost proto předložily v červenci návrh nového programu spolupráce do roku 2025. Program se v návaznosti na předešlé aktivity  opět soustředí na klíčové oblasti, jako jsou ekonomika, vnitřní bezpečnost, občanská společnost či digitální a zelená tranzice.

Nově je jako ústřední princip spolupráce identifikováno posilování odolnosti zemí Východního partnerství. Agenda také identifikuje deset hlavních cílů, kterých má být dosaženo právě do roku 2025. Ty se zaměřují např. na podporu obchodu, ekonomického růstu a vytváření pracovních míst, či podporu zelené a digitální tranzice a podporu spravedlivé, genderově vyrovnané a inkluzivní společnosti.

Klíčovým prvkem agendy je také reakce na dopady pandemie covidu-19 na křehké ekonomiky regionu.  Její realizace má být podpořena dostatečně robustním ekonomickým a investičním plánem.

Budoucnost další spolupráce a oživení politiky mezi EU a zeměmi Východního partnerství má být dále diskutována na nadcházejícím summitu Východního partnerství, který proběhne 15. prosince 2021 v Bruselu. Právě se ohledem na nadcházející summit se vztahem k východnímu sousedství bude věnovat i kulatý stůl Národního konventu pro EU. Na něm budou diskutovány tyto otázky:

  1. Měla by EU nadále přistupovat ke skupině zemí zahrnutých ve Východním partnerství jako k celku, nebo by měla svůj přístup více diverzifikovat?

Mezi členskými státy EU sílí hlasy podporující výraznější rozlišení zemí Východního partnerství dle míry jejich ambic k prohlubování evropské integrace. V tomto ohledu vyčnívají zejména Gruzie, Moldavsko a Ukrajina (tzv. Asociované trio), které mají s EU podepsané asociační dohody a které učinily proaktivní kroky směrem k evropské integraci. Je tedy nyní otázkou, zdali by EU měla nadále přistupovat ke skupině zemí zahrnutých ve Východním partnerství jako k celku, nebo by měla svůj přístup více diverzifikovat podle toho, které státy jsou směrem k EU více proaktivní.

  1. Měla by EU vytvořit speciální zelenou strategii pro země východního sousedství a případně na jakých principech?

Další výzvou je otázka posílení a modernizace ekonomik zemí Východního partnerství, zejména a s ohledem na blížící se post-covidovou ekonomickou recesí. Rozšíření politik EU v oblasti klimatu k východním sousedům může východnímu regionu napomoci na cestě k odolným, udržitelným a integrovaným ekonomikám. EU se tak musí rozhodnout, zdali je vhodné vytvořit speciální zelenou strategii pro země východního sousedství a případně na jakých principech by měla probíhat.

  1. Jak může EU čelit vlivu dalších mocností působících proti zájmům EU v oblasti východního sousedství?

Narůstající vliv vnějších aktérů v oblastech těsně sousedících s Unii je jednou z hlavních výzev, kterým Unie na evropském kontinentu čelí. Jejich působení, jako je využívání ekonomického nátlaku, šíření dezinformací či kybernetickým útokům narušuje zájmy a cíle EU v těchto regionech. Unie tak čelí výzvě hledat konkrétní nástroje, jak daným vlivům efektivně čelit.

Jak konstatují autorky podkladového dokumentu na jednání Národního konventu, Jana Juzová a Katharine Klačanský z Institutu pro evropskou politiku Europeum, Evropská unie musí v blízké budoucnosti reagovat na měnící se dynamiku v oblasti východního sousedství. Musí se vypořádat zejména s následky jednostranného vystoupení Běloruska z Východního partnerství, ale také s nastavením spolupráce s tzv. Asociovaným triem, které otevřeně deklaruje svoji ambici v budoucnosti požádat o členství v EU. Politika Evropské unie vůči východnímu sousedství by se podle autorek měla zaměřit také na post-pandemickou problematiku v podobě oslabených ekonomik ve východním regionu a nárůstu kybernetických útoků. Již z existujících návrhů je patrné, že zelená agenda a digitalizace spolu s odolností budou stát v centru iniciativ na postpandemickou obnovu. Představené projekty mají za cíl například sblížení regionu s EU a posílení energetické soběstačnosti a bezpečnosti. Klíčovou roli budou mít i podmínky vztahující se k právnímu státu, demokratickým principům a základním lidským právům a svobodám včetně práv menšin.

 

Autor: Adéla Nekvasilová