V pátek 11. listopadu se uskutečnila expertní diskuze Národního konventu o EU k revizi telekomunikačního rámce EU.
V polovině letošního září představila Evropská komise návrh směrnice, kterou se stanoví Evropský kodex pro elektronické komunikace. Návrh směrnice je součástí souboru návrhů v oblasti elektronických komunikací, který dále obsahuje nařízení o sdružení BEREC, akční plán 5G pro Evropu, sdělení Připojení pro konkurenceschopný jednotný digitální trh – na cestě k evropské gigabitové společnosti a iniciativu „WiFi pro Evropu“.
Důvodem vzniku Evropského kodexu pro elektronické komunikace je snaha o adaptaci regulačního rámce na rychlý rozvoj odvětví telekomunikací a jeho stále silnější roli v digitální ekonomice. Vývoj odvětví přinesl nové typy účastníků trhu a poptávka po vysoce kvalitním pevném a bezdrátovém připojení se zvýšila. Návrhse zaměřuje na přepracování a sloučení čtyř stávajících směrnic, které by mělo vést ke zjednodušení a zpřehlednění legislativy v této oblasti. Chce jím také posílit hospodářskou soutěž, zlepšit využívání rádiových frekvencí, zajistit výraznější ochranu koncových uživatelů a vybudovat bezpečnější prostředí a spravedlivější pravidla pro všechny subjekty na trhu.
Úvodní slovo expertní diskuze přednese státní tajemník pro evropské záležitosti a koordinátor digitální agendy ČR Tomáš Prouza. Dále vystoupí zástupce Českého telekomunikačního úřadu a Ministerstva průmyslu a obchodu ČR.
Expertní diskuze se zaměří na následující diskuzní otázky:
1. Jakým způsobem lze upravit regulační rámec, aby napomáhal dotváření jednotného trhu elektronických komunikací v EU?
EK shledává, že současná pravidla nenapomáhají utváření jednotného trhu, jelikož jsou rozdílně aplikovaná. EK vidí cestu skrze vyšší míru harmonizace a unifikace pravidel a jejich provádění. Proto navrhuje v Kodexu zavedení nových pravomocí EK, posílení pravomocí stávajících a řadu úkolů pro novou agenturu BEREC.
ČR se k této cestě v rámcové pozici staví spíše negativně, s obavou o odtržení regulace a nastavování pravidel od reality národních trhů.
• Přináší podle vás fragmentace trhu s elektronickými komunikacemi v EU problémy? Pokud ano, jaké a jakou přidanou hodnotu by přineslo jejich odstranění?
• V jakých oblastech má smysl „tvrdé“ sjednocení praxe regulačních orgánů, resp. v jakých oblastech by směrnice neměla dávat žádnou flexibilitu pro národní úpravu?
2. Jaká změna by prospěla trhu ve správě rádiového spektra?
EK shledává, že jednou z nejproblematičtějších oblastí co do rozdílnosti přístupu správy na národní úrovni je oblast správy spektra. EK navrhuje v čl. 35 Kodexu mechanismus tzv. „peer review“, kde by většinu záměrů regulačních úřadů v oblasti správy spektra posuzovala nová agentura EU (BEREC). Informováni by byli i ostatní regulační úřady a EK.
Členské státy EU se naopak domnívají, že cesta k harmonizaci je již nastavena a postupně je úroveň harmonizace zvyšována. BEREC vnímá tuto konzultační proceduru jako přínosnou, ale pouze v případě, že bude lépe nastavena tj. zejména omezena na přidělení spektra s významným dopadem na trh, svěřena regulátorům vzájemně – nikoli agentuře EU, postavena převážně na bázi dobrovolnosti.
• Myslíte si, že navržený konzultační mechanismu by přinesl pozitivní efekty? V čem současné prostředky pro harmonizaci správy spektra podle Vás selhávají?
• Která rozhodnutí v oblasti správy spektra by měla být na úrovni EU konzultována?
3. Měla by být sjednocena ochrana koncových uživatelů v EU?
EK navrhuje v článku 94 a násl. Kodexu úplný výčet požadavků na smlouvy s koncovými uživateli. Toto sjednocení pravidel má vést zejména ke zvýšení přehlednosti pro koncové uživatele napříč EU a k nastavení rovných požadavků na poskytovatele služeb (přičemž poskytovatelé komunikačních služeb nezávislých na využití čísel jsou vyjmuti). Zároveň má dojít k odstranění duplicit s obecnou ochranou spotřebitele.
• Měly by být požadavky na smlouvy s koncovými uživateli v EU zcela jednotné?
• Považujete navržená opatření v ochraně spotřebitele jako vyvážená, příliš nízká či příliš vysoká?
